Personal tools
    My NKC account        My SLK account        Full version        Contact        Czech
search our website    search in catalogue

    Skip to content. | Skip to navigation

    You are here: Home O knihovně Základní informace Z historie knihovny

    Z historie knihovny

    Národní kulturní památka Klementinum, sídlo Národní knihovny České republiky, patří k nejvýznamnějším stavbám historické Prahy. Počátky jeho budování jsou spjaty s příchodem jezuitů v roce 1556, kteří na místě bývalého dominikánského kláštera postupně vystavěli grandiózní kolej, jež je jedním z největších barokních stavebních komplexů Evropy.

    Stavební vývoj Klementina

    Hlavní období výstavby Klementina je ohraničeno lety 1578–1726 a je spjato se jmény slavných architektů. Působili zde Marco Fontana, Carlo a Francesco Lurago, Giovanni Domenico Orsi, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilián Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer. Neméně slavná jsou i jména dalších umělců podílejících se na výzdobě interiérů: Jan Jiří Bendl, Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebel, Jan Kuben, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Ignác Raab, Václav Vavřinec Reiner ad. Z osobností působících v Klementinu připomeňme alespoň historika Bohuslava Balbína a vynikajícího matematika Josefa Steplinga. Od roku 1775 jsou v Klementinu nepřetržitě prováděna a zaznamenávána meteorologická měření, měří se teplota a srážky. Klementinská klimatologická měření tak patří mezi tři nejstarší v Evropě.

    V roce 1924 byla zahájena přestavba Klementina pod vedením architekta Ladislava Machoně pro potřeby národní, univerzitní a technické knihovny, která probíhala v několika etapách až do 50. let 20. století.

    Návštěva Barokního knihovního sálu, Astronomické věže či Zrcadlové kaple patří k nezapomenutelným zážitkům každého návštěvníka Prahy. Na nádvořích Klementina je možné obdivovat nejpočetnější soubor slunečních hodin v České republice.

    Některé z pokladů uložených v Klementinu představujeme v rámci Klementinských NEJ...

    Historie Klementina v datech

    11. stol. doložena kaple sv. Klimenta
    1232 založení dominikánského kláštera
    13.-14. stol. Studium generale – latinská škola při dominikánském klášteře, posléze splynula s pražskou univerzitou
    1366 Karel IV. daroval univerzitě soubor kodexů
    1556 příchod jezuitů do Klementina, počátek budování klementinské koleje
    1622 Karlova univerzita přechází pod správu jezuitů, knihovny Karlových kolejí se přemisťují do Klementina
    1648 klementinští studenti hájí Prahu proti Švédům
    1654 sloučení Karlovy univerzity s jezuitskou pod názvem Karlo-Ferdinandova univerzita se sídlem v Klementinu
    17.-18.stol. působení významné jezuitské tiskárny
    1722 založeno Matematické muzeum a zvláštní řádová matematicko-astronomická studia, dokončena stavba Astronomické věže
    1748 zahájena činnost astronomické observatoře
    1773

    zrušení jezuitského řádu, univerzita a knihovna zůstávají v Klementinu

    1775 začíná systematická řada meteorologických měření a záznamů
    1777 zásluhou Františka hraběte Kinského knihovní sbírky prohlášeny Marií Terezií za veřejnou c. k. Universitní bibliotéku
    1781 K. R. Ungar zakládá Národní knihovnu (Bibliotheca nationalis), klementinská univerzitní knihovna získává, jako první v habsburské monarchii, právo na bezplatný povinný výtisk od pražských tiskařů a nakladatelů
    1807 povinný výtisk rozšířen na všechny tiskaře a nakladatele v Českém království
    1837 z rukopisů a tištěných dokumentů založen Mozartův památník, první muzeum W. A. Mozarta na světě (dnes součást Hudebního oddělení)
    1848 Klementinum studentskou pevností proti Windischgrätzovým vojskům
    1887 název změněn na c. k. Veřejná a universitní knihovna
    1918 Veřejnou a universitní knihovnu přebírá Československá republika
    1919 založen Československý ústav bibliografický
    1922 počátek soustavného vydávání České národní bibliografie
    1924 areál Klementina vykoupen státem, začátek adaptací budov pro knihovny, založena a roku 1929 do Klementina přemístěna Slovanská knihovna
    1935 nový název - Národní a univerzitní knihovna, právo na povinné výtisky rozšířeno
    1939

    po uzavření vysokých škol knihovna rovněž krátce uzavřena a od 31. 10. 1941 přejmenována na Zemskou a universitní knihovnu v Praze

    1958 centralizací sloučeny velké pražské knihovny do Státní knihovny ČSR
    1990 nový název Národní knihovna vystihuje tradici i hlavní poslání
    1996 otevřen Centrální depozitář NK v Hostivaři
    1997 automatizovaný výpůjční systém postupně rozšiřuje služby knihovny
    2000 veřejnosti zpřístupněn Barokní knihovní sál a Astronomická věž
    2010 zahájena revitalizace Klementina a dostavba areálu v Hostivaři, pokračující i po roce 2022

    Významné klementinské osobnosti v průběhu staletí

    16. století
    Petr Canisius, zakladatel klementinské koleje

    17. století
    Jiří Plachý - vůdce studentů v boji proti Švédům (1648), Bohuslav Balbín - historik

    18. století
    Stanislav Vydra, Jan Tesánek, Josef Stepling - matematici, Antonín Strnad - astronom, Karel Rafael Ungar - historik a bibliotékář

    19. století
    Bernard Bolzano - matematik a filozof, Antonín Spirk - bibliotékář, Pavel Josef Šafařík - ředitel knihovny, Ignác Jan Hanuš - filosof a bibliotékář, Josef Truhlář - filolog a bibliotékář

    20. století
    V roce 1919, krátce po vzniku Československé republiky, nastoupily do klementinské knihovny první tři ženy, a to jako praktikantky - PhDr. Flora Kleinschnitzová, PhDr. Milada Paulová a PhC. (později PhDr.) Eliška Netíková.

    Jako knihovníci působili v knihovně i spisovatelé, básníci, literární kritici a vědci, historici i hudebníci např.:
    Václav Tille-Říha, Otakar Theer, Otokar Fischer, Hugo Bergmann, Felix Weltsch, Ladislav Vycpálek, Jaromír Borecký, Jan Živný, Jan Emler, Karel J. Beneš, Edmond Konrád, Zdeněk Němeček, Oton Berkopec, Vilém Závada, Josef Strnadel, Milan Jungmann, Jan Petrmichl, Emma Urbánková.

    1939-1945
    Nelehké období se dotklo práce knihovny i osobních životů jejích zaměstnanců - již v lednu 1939 byli někteří nuceně pensionováni, další později položili své životy. Ohroženi však nebyli jen lidé, ale i knihovní fondy - do Klementina se svážely knihovní fondy z celé republiky. Zatímco nejvzácnější rukopisy z klementinských trezorů se podařilo evakuovat za pevné zdi hradu Karlštejna, jiné uvízly v nenechavých rukou, naštěstí jen dočasně - řada z nich byla znovu nalezena.